Kapitola čtvrtá

22. února 2009 v 19:43 | VeEee |  Úplněk
Jednou o víkendu jsme zase tábořily u Billyho Blacka. Já s Charliem a ještě další přátelé jsme u něj měly přespat. Týden před tím víkendem nebylo Jacobovi zrovna dvakrát nejlíp, takže jsme se neviděly, moc jsem se na něj těšila. Přijely jsme k Billymu a všichni už čekaly na zahradě "Bello, mám ti vzkázat, že tě Jacob čeká nahoře." řekl mi Billy.


Bez váhání jsem za ním šla. Vešla jsem do jeho pokoje a on ležel na postely. Okamžitě jsem se mu vrhla do náruče, byl neuvěřitelně horký "Jaku, nemáš horečku, je ti dobře?" strachovala jsem se o něj "Ne kotě je mi naprosto fajn." políbil mě "Ale, jsi tak strašně horký." zvážněla jsem, Jak se jen usmál "Víš lásko, asi bych ti měl říct jedno velmi důležité tajemství. A jestli mě skutečně miluješ, tak neutečeš." znovu mě políbil. Neváhala jsem a ujistila jsem ho, že ho miluju "Miluju tě Jaku a ty to moc dobře víš." "Ok, víš je docela těžký se ti s tím svěřit, nevím jak budeš reagovat, ale budiž, jsem vlkodlak." ztuhla jsem ale nechala ho aby mě dál objímal. "A jak se ti to stalo?" chtěla jsem to vědět. "Někde se objevili upíři, ano existují," dodal když uviděl můj výraz, "a naše povinnost je chránit lidi." dokázala jsem jenom tupě zírat. Upíři, vlkodlaci. "Vás je víc?" usmál se "Ano, ale to je teď jedno lásko." také jsem se usmála "Proto jsi tak neuvěřitelně horký?" "Jo, můžu tě kdykoliv hřát, teda, jestli budeš chtít." "To si piš, že chci, zebou mě nohy." vyplázla jsem na něj jazyk.
Okamžitě mě položil na postel a začal mě hřát. "To mi budou holky závidět, moje vlastní přenosné topení," když jsem uviděla jeho zděšený výraz dodala jsem, "neboj se, je přeci jasné, že je to naše tajemství." zdálo se, že ho to celkem uklidnilo. Všichni venku tábořily až pozdě do noci, já mezi tím usla na Jacobově dokonale horké hrudi. "Bello, děje se něco?" zeptal se mě ustaraně. "Ne proč?" "No, křičela jsi ze spaní, děje se něco?" ptal se. "To bude dobrý, mívám noční můry." přiznala jsme se. Jacob mě objal ještě o něco pevněji. Uvolnila jsem se z jeho sevření a lehla se na záda, Jacobova tvář se objevila nademnou. Nedokázala jsem odolat jeho polibkům. Pomalu mi rozepínal knoflíky jeho vlastní košila, kterou mi půjčil. Čím nižší knoflík mi rozepínal, tím níž mě líbal a hladil. Když měl už všechny rozepnuté, posadil mě, aby mi mohl košili sundat. "Jaku, prosím přestaň." tázavě se odtáhl. "Co se děje lásko, já myslel, že chceš." sklopil hlavu a já zase cítil jak červenám. "Víš zlato, chci to, ale nechci být matkou, ne teď." usmál se a vyndal něco z kapsy šortek. Byla to malá krabička. "To mám od Billyho." oddychla jsem si. Okamžitě pokračoval tam, kde zkončil. Sundal mi košily a prohlédl si mě. Celá jsem zrudla "Nádhera." zamumlal. S tou největší něžností mě položil na postel a sundal zbytek oblečení mě i sobě. Byl tak strašně ohleduplný a něžný. Když jsme zkončily spokojeně jsem mu usla na hrudi.
Když jsem ráno otevřela oči, nebyl tam. Zachumlala jsem se do deky a zvedla se, seděl u pracovního stolu s podnosem plným jídla. "Ahoj zlato, nemáš hlad.?" usmál se a přišel ke mě. "Já myslela, že jsi mi utekl." odložil tác a objal mě. "To bych nikdy neudělal, leda by si ty sama chtěla." přistrčil ke mě tác "A teď už se najez." usmál se a políbil mě. Bez váhání jsem se na to jídlo vrhla. "Ty nebudeš?" pozvedla jsem obočí "Ne ne, já už jsem jedl, spala si jako andílek, tak jsem tě nechtěl budit, tohle je jenom tvoje."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka Úplněk?

Ano, piš dál!! 83.3% (5)
Jo jde to.. 0% (0)
Čtu to z nudy. 16.7% (1)
Ne. 0% (0)
Hnus smaž to! 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.